Budačina

Jedná se o soubor pískovcových skal, kde se postupně rozléhají čtyři mohutné skalní útvary výšky až 12 metrů. Uvnitř je malá puklinová jeskyně. Podle pověstí byla oblast Budačiny působištěm zbojnické tlupy Ondráše, Petráše a Juráše. Právě tady na staré Hradské cestě, která spojovala jako kupecká cesta oblast Hané se Slováckem, zbojníci přepadávali bohaté kupce a uloupené peníze prý rozdávali chudým. Ve skalní zvětralé jeskyni se údajně ukrývá zbojnický poklad. Nikdo ho ale zatím nenašel...

Brdo (587,4 m n. m.) 

Je nejvyšším vrcholem Chřibů a zároveň celých Středomoravských Karpat. Roku 1887 byly na jihovýchodním svahu objeveny zbytky hradiska z konce doby bronzové a starší doby železné. Na vrcholu stávala až do sedmdesátých let 20. století dřevěná rozhledna. Dne 28. října 2004 zde byla otevřena nová kamenná rozhledna - první kamenná rozhledna postavená na území Česka od třicátých let 20. století. Z rozhledny můžete dohlédnout na Roháče, Malou Fatru, Jeseníky a samozřejmě Beskydy, Vsetínské vrchy a Malé či Bílé Karpaty.

Kazatelna

Je velice neobvyklá a zároveň jedna z nejhezčích skal v Chřibech. Na balvanu, vroubenému asi metrovou obrubou, může člověk pohodlně stát. Na plošinu vedou schůdky. Vše je vytesáno z jediného kusu a podle pověsti je do skály vytesali lidé snad ve středověku. Jedna z legend taky říká, že v 9. století na skále kázali slovanští věrozvěsti Cyril a Metoděj zástupům moravského lidu víru křesťanskou. Nedaleko odtud je řada homolovitých pahorků, jež se nazývají Hroby. Tam je prý pohřebiště kněžích z dob sv. Metoděje.

Bradlo

V jeskyni pod horou Bradlo, žila kdysi tlupa zbojníků. Přepadala pocestné a troufli si i na panstvo, které si zval buchlovský pán k sobě na hrad. Pravda, lidských životů šetřili, ale pobrali, co se dalo. Buchlovský pán se rozhněval a vydal příkaz, aby byli zbojníci pochytáni a přivedeni živý nebo mrtví a vyhlásil bohatou odměnu. V Osvětimanech žil tehdy svobodný, ale chudý mládenec Jindřich. Když se dozvěděl o odměně za dopadení zbojníků, hned si spočítal, že by to byla nejjednodušší cesta, jak získat bohatství i slávu. Dlouho po nich pátral a jednou ho tak ho přivedli až ke skále pod Bradlem, v níž by nikdo jejich úkryt nehledal. Odvalili kámen a odkryli pak vchod do jeskyně, ve které všichni po chvíli zmizeli. Zbojníci pak byli zajati, ale v jeskyni žádné bohatství nebylo. 

Dlouho pak Jindřich po pokladu pátral, ale po několika dnech ho našli dřevaři zastřeleného vlastní puškou. Jedni mínili, že rána vyšla nešťastnou náhodou, jiní soudili, že se z toho marného hledání dozajista pomátl. To místo, kde byl nešťastník nalezen, označili lidé křížkem a dodnes se tam U křížku říká.

Čertovo sedlo

Skalka u cesty stojí v místě opředeným pověstmi. Samotná skála má připomínat "Čertovskou kasu" - je v ní důlek, ve kterém seděl čert a naproti němu kamenná pokladna.

I toto pojmenování vzniklo z pověsti o čertovi, kde na tomto špičatém kameni s malou prohlubní pekelník sedával. Druhé, vrchní Čertovo sedlo za Barborkou má taky svou pověst. O neznámém rytíři, který si stavěl hrad za Modlou a který později zabíjel mladé nevinné dívky. Jistě to byl pekelník. Hrad se ale brzy zřítil. Zůstaly tu po něm jen ty velké balvany a čertovu sídlu se začalo říkat Čertovo sedlo.

Komínské skály

Komínky poznáte podle vytesaných schůdků v hlavní skále. Skalisko je vysoké 8 metrů a 20 metrů dlouhé. Na počátku minulého století tento skalní útvar navštívil i rakouský následník trůnu František Ferdinand d'Este, pro nějž byly schůdky vytesané. Skála měla taky zábradlí, k němuž se váže úsměvná historka. Když dělníci zapouštěli zábradlí do skály roztavenou sírou, hmota se vznítila a nad kopec počal stoupat bílý kouř. Tak vznikla pověst, že se na Komínkách probudila sopka...

Pozůstatky dálnice 

Většina torz dálničních těles je snadno dostupná pěšky.  Na úseku mezi Brdem a Bunčem nalezneme náspy, několik propustí a mohutné mostní pilíře. Z Bunče byla dálnice směřována na Kostelany, ve kterých se nachází jeden nedokončený most. Odtud měla dálnice pokračovat na Zlín a na Slovensko. Jelikož se válka nevyvíjela podle představ Němců a stavební materiály, zejména cement a ocel, byly primárně určené pro válečné potřeby, byla výstavba dálnice zastavena v roce 1942. Pokud by se dostavěla, měla by 980 km...

Kozel

Nedaleko Cimburku se nalézá několik balvanů z nichž největší, 30 m vysoký,  se jmenuje Kozel. Když sv. Cyril a Metoděj stavěli na hoře sv. KIimenta kostel, vyrojili se z pekla čerti, aby to svaté dílo překazili. Každý nesl s sebou veliký balvan. Když se již přibližovali k hoře, sv. Metoděj je zažehnal. Právě v té chvíli upustili čerti každý balvan na místo, nad nímž letěli. Kameny jsou v koryčanském lese dodnes. Největší má podobu kozla, proto se nazývá Kozel. Nesl prý jej sám kníže pekel Lucifer a jsou na něm dosud znát rýhy od řetězu, jimiž byl balvan připoután.

Zlacká studánka

Ke studánce se vztahuje příběh o chudém salašském domkáři, který obdělával pole, aby své rodině zajistil alespoň nějaké živobytí. Jednou, když si opět posteskl, objevila se před ním mužská postava s oděná do černého oblečení, která jej vyzvala na cestu lesem. S obavami domkář vstal a vyrazili. Záhy zastavili pod lesnatým svahem, pod nímž se otevřel otvor do podzemní jeskyně, která byla plná zlata a domkář si mohl nabrat kolik chtěl. Vzal si jen jeden džbánek s tím, že se později vrátí a nabere si mnohem víc. Doma vše prozradil ženě, ale když spolu přišli na místo s pokladem, místo hledaného otvoru se zlatem se před nimi zaleskla malá tůňka studánky, která tu doposud nikdy nebyla. Když domkář po čase vyprávěl sousedům svůj příběh, nikdo mu nevěřil. 

Koryčanská kaple

Na přelomu 18.  a 19. století se mohly oči každého poutníka potěšit pohledem na roztomilou štíhlou kapličku. Podle pověsti projížděla v kočáře po cestě od Koryčan k Zavadilce jistá hraběcí dcera z nedalekého zámku. Naneštěstí byla přepadena a zabita loupežníky z Bradla. Její otec pro svou ztracenou dceru velmi truchlil a nechal na památku své dcery postavit na místě jejího skonu kapličku, která zde stojí dodnes.  Kaplička je důležitým orientačním bodem v místních lesích.  

Bunč

Leží na vrcholu hlavního chřibského hřebene, v místech prastaré křižovatky cest, v oblasti s prastarým slovanským osídlením. Některá místa v jeho okolí se připomínají již v posledním století prvního tisíciletí. Silnice "Hradská", která spojuje Velehrad se Zdounkami, vedla v době velkomoravské až k Praze. Touto cestou údajně šli Cyril a Metoděj navštívit Bořivoje a Ludmilu do země české. Na Bunči proběhl za druhé světové války také jeden z velkých soubojů mezi místními partyzány a nacisty...

Buchlovský kámen

Dle pověsti měl mlynář dceru, kterou si chtěl vzít za ženu čert. Mlynář ji čertovi slíbil pod podmínkou, že mu přinese do prvního ranního kokrhání balvan velký jako jeho mlýn. Čert pak zlikvidoval všechny kohouty v okolí. Mlynářka to ale zjistila a jejich jediného kohouta před čertem ukryla. S prvními ranními červánky vyletěl čert s obrovským kamenem na zádech a když byl na dohled, mlynářka vypustila kohouta, který zakokrhal. Čert kámen pustil a ten s ohromným rachotem dosedl na vrchol blízkého kopce. Na kameni jsou dodnes vidět otisky čertových zad a rukou... 

Buchlov

Mohutné zdi jednoho z nejstarších hradů u nás skrývají řadu záhad a byly také svědkem mnoha tajemných jevů. Provázejí jej legendy o přízracích černé paní a černého rytíře, najít tu můžete i tajemnou egyptskou mumii a také stopy po tom, že buchlovští páni studovali okultní vědy a magii! Další pověsti mluví o zlatě v tajné chodbě vedoucí až na Velehrad. Vstup do ní byl opravdu objeven nedaleko Hrádku na Velehradě a měla by skrývat tajné komory, do kterých ukryli mniší zlaté a stříbrné církevní poklady...

Břestecká skála

Výstup na skaliska je krkolomný a jen pro ty, kteří jsou vybaveni kvalitní obuví a netrpí závratí. Odměnou za překonané útrapy je pohled na zajímavé skalní stěny a nádherné borovice, které zapustily své kořeny do skal. Svými pokřivenými deštníkovitými korunami alespoň částečně chrání temena Břesteckých skal před žhnoucími slunečními paprsky či před přívalovými lijáky. Jako tě čeká skvělý výhled dolů na horní část obce Břestek a na obzor k západu, zcela vyplněný kopečky a vrchy Chřibů. Ten nejbližší patří Barborce a hned za ní se skrývá jeden z nejkrásnějších moravských hradů - Hrad Buchlov.

Rozhledna Salaš

Kovová rozhledna s dřevěným obložením byla veřejnosti zpřístupněna v polovině srpna 2015. Tvarem připomíná dvě do sebe zakleslé "šťastné" sedmičky, z nichž každá obsahuje vyhlídkové plošiny. Po vystoupání po 112 schodech do výšky 20 m, resp. 15 m se tak před vámi rozprostře daleký výhled na Velehrad, Uherské Hradiště, vrcholky Bílých Karpat nebo Chřibů.